18040 S5001879 RGBMax

itu velkou 6ast Evropy a v doba sv6ho nej-\\ i hranice rozślfenl kełtskych kmenu, to til i hmotnou kulturu nekeltskych populaci. voj tohoto latśnskśho stylu (ktery je nfekdy <y vyraz keltskeho nóbożensWi") je możno e je nejv6tśl koncentrace pfedmatu uźitśho tlch, nebot’ zemfell byli pochovśvśni s vśc-bśhem jejich źivota - źeny se śperky, mużi tnaćnś jsou tzv. płoch a (to pro to, że hroby pohfebiśta, jichż je na Moravś znśmo na oli, kde były pochovśny desftky zemfelych nśkolika hrobech k ojedinólym pohfbum. le dobfe sledovat rozvrstvenl tehdejśl spo-<racie (hroby bojovnlkO a boható hroby żen) »ituovanych jedincu (stfldma vybavenś po

hfby) k vrstva svobodn6 chudiny (hroby s minimalni nebo źśdnou vybavou). Na Moravg vzścnś (Domamyslice, Źatćany) bojovnickś hroby ohranióenś pflkopem naznaćujl pohfeb vyznamnś osobnos-ti a obćas se vyskytujlcl dvojhroby vćtśinou ukazuj! na pohfeb vy-śe situovanśho zemfelśho s osobou zśvislou.

Bojovnickś hroby obsahujl soućśsti vyzbroje (kompletni vśleć-nickś souprava se sklśdś z meće s opaskem, kopi a śtltu, dopinanych nśramkem a sponou; nókdy se v hrobech - muźskych i żeńskich - nachśzf i nśdoba a zv(fec( kosti jako doklad vybaven( mrt-vśho potravou), zślibu żen ve śperku doklśdajf pohfby s garniturami sestśvajfcfmi z ćetnych spon, pro Kelty typickych nśkrćnlkCi, opas-kovych fetśzu, nśramku, nśnoźnfku a prstenu; tyto pfedmśty pfed-stavuj( mnohdy śpićkovś produkty umaieckśho femesla. Ovśem bliżSI pohled na jejich provedeni a charakter jejich stśle se opaku-jlcl vyzdoby nśs nenechśvś na pochybśch, że tyto nślezy, dokres-lujlcl podobu kroje KeltCi, neslouźily jen jako pouhś śperky, ale mały i ochrannou moc pro svśho nositele; s tlm souvisf jistś i pravi-delny, dś se flci zśvazny zpusob nośenl śperku, ktery vedle spole-ćenskych mśfltek odrśżl i ideovś zvyklosti.

nśroćnost, dóraz na hyglanlckś normy; svou roli anad hrśl I odklon od pflsnych clrkavnlch dogmat, tedy vlastnś zmśna v ideologii; namCiiama obdobnf proces - tfeba I jlnak atlmukwany -apatfovat I va zmśnś pohtebnlho rltu u KeltCi?

Ponśtovice

Żśrovś nekropola z 2. stoi. pt. n. I. byle prozkou-móna J. Poullkem w r. 1936. V 35 hrobech były uloźeny spólanś kosti społu s pfedmśty a nśdo-barn!, kteró rovn6ł proSly iśrem pohfebnI hranice. Valml zajlmawym jevem na pohfablśtlja silnś deformovónl - zohybśnl żelaznych maĆCi, kteró nalza vysv6tlit Jan snahou upravit dlouhou zbrań na rozmór, ktery by byl vhodny pro malou hrobo-vou jśmu; muslme splśe pfedpoklódat znehod-nocenl zbranś z rituślnlch duvodu.

NALEŻY Z POHŚEBIŚt - Spony Zyaoce funkćnl kovovś soućśst odśvu, kteró Jako 8plnacl Spendllk - Jlmi de facto była - spojo-vala Jaho jednotlivś soućśsti Jejich vyznam tkvl pfedevSlm v tom, le Jako pfedmśty podłśhajlcl silnś dobowśmu vkusu a módnlm zmśnśm jsou silnś chronologicky citlivś. Podle jejich wjvojovó fady Iza sestavit chronologickś schśma a dato-vat s jejich pomoc11 dalii archeologickś nślezy; umoźńujl tak detailnl tfldśnl doby latónskś a da-towóni jadnotliwych vyvojovych stupńu: poćśtky keltskóho osidlenl na Moravś charakterizujl tzv. certoskś spony a spony s ptaćl hlavlćkou (z ćes-kśho uzeml tomuto obdobl nśleźejf atraktivnl maskovitó spony); pro staril dobu latónskou Jsou typlckó spony s volnou patkou - najdflva tzv. spony duchcovskś s uzllkem na patce, na-zvanś podle velkśho pokładu bromowych spon a nśramku nalezenóho v duchcovskśm vfldle, & spony mOnsingenskś s róznś zdobenym terćem na patce, nazvanś podle velkś nekropole ve Śvycarsku, poslśze spony s velkou kulićkou na patce. Od nich pak vede pflmy vyvoj ke sponóm spojeni konstrukce, kde patka ja pfipojena pev-nś k lućlku; tyto spony jsou pflznaćnś pro obdobl stfednlho latśnu. Mazi sponami nejmlad-ślho, pozdnś latśnskóho obdobl Iza jmenovat róznś typy spony s rśmcowym zachycovaćem. Vśtśina spon je provedena v bromu, kovu zla-tśho lasku, ćastś jsou vSak i spony źeleznó, ja-jichl wyzdoba za bromowymi v nićem nazaostśvś