35643 skenování0085

100 Histologicky atlas

fagy i heparinocyty. Pn>etyeni nervu v tenke vetevky se perineurium postupne ztencuję, epiteloidnć premćnćne fibroblasty vśak pokraćuji a povlekaji ijednotlivd nervo-va vlakna (Henleho pochva).

Spinalni ganglion se składa z velkvch pseudounipo-lamich neuronu kulateho nebo ovalneho tvaru s vel-kym mechyrkovitym jądrem a vyraznym nukleolem (obr. 9.13). Buńky jsou obaleny gliovou pochvou slo-żenou z małych bunek satelitowych s ovalnym, silne-ji barvitelnym jądrem. Mezi nervovymi bunkami lze rozliśovat podle velikosti a zbarven( cytoplazmy dva typy. Jednak vetśi bunky se svetlejśi, słabej i se barvici cytoplazmou, kterych je vetsina, jednak menśi bunky s tmavśi cytoplazmou. Po impregnaci solemi stribra lze nekdy zachytit kołem perikarya klicky spolećneho vy-beżku pseudounipol&mi bunky. Ganglion ma na povrchu vazivove pouzdro prechazejici ve vazivove obaly afe-rentnich i eferentnich nervovych vlaken.

Autonomni nervovy system zahmuje autonomni ner-vy a nervova ganglia. Pregangliova nervova vlakna jsou myelinizovana, maj i tenkou myelinovou i Schwannovu pochvu. Postgangliova vlakna jsou ćasto bez myelinove pochvy, obaleni pouze pochvou slożenou ze Schwan-novych bunek (obr. 9.17). Tenkd nervova vlakna se po znazomem nekterymi specialnimi metodami vyznacuji ćetnymi ztlusteninami (varilcozitami) v prubShu vlikna.

Autonomni (vegetativni) ganglion obsahuje multipo-limi nervovś bunky hvezdicoviteho tvaru s mnoha yy-beżky, patmymi po pouziti impregnaćnich metod. Każda nervovi bunka ma kołem sebe obal slożeny z jedne vrstvy małych satelitoyych bunek. K charakteristickym znakum vegetativnich neuronu patn bohaty yyskyt lipo-fiiscinu v cytoplazme (obr. 9.14), protoże jde o bunky s prakticky trvalou aktivitou v porovnani s pseudouni-polarnimi bunkami ganglia spinalniho. Mezi bunkami probihaji huste pletene nervovych vlaken. Na povrchu ganglia je vazivovy obal.

Spinalni nervy konci v cilove tkani bud’ volnym termi-nalnim rozvetvenim, nebo specialnimi nervovymi telisky. Na stavbe specializovanych telisek se kromę nervoveho vlakna podileji Schwannovy bunky jako elementy peri-femi neuroglie. K senzitivnim nervovym teliskum r adime napr. teliska Vater-Paciniho (obr. 1.8, 11.10), Meissne-rova, Ruffiniho a Krauseho v kużi nebo nervosvalovi a slachova vretenka, jeż patri k aferentnim perifernim nervovym zakonćenim. Motoricke plotenky v prićne pruhovanych svalech a vegetativni nervova zalconceni u bunek żlazoveho epitelu predstavuji ve smyslu vedeni vzruchu smer opaćny, oznaćujeme je proto jako eferentni nervova zakonćeni.

Motoricka plotenka se składa z eferentniho nervoveho vlakna, ktere po kontaktu se snopcem svalovych vlaken ztraci myelinovou pochvu a rozdeluje se v radu vetevek. Każda z nich v obalu Schwannovych bunek vytvari na povrchu svaloveho vlakna terminalni arborizaci (teloden-drori). Na samem konci jsou terminalni vlakna rozsirena v nożky zanorene do jamkovitych invaginaci sarkolemy (subneuralni aparat). Protoże kołem motoricke plotenky jsou v sarkoplazmś nakupena jadra a mezi terminalnimi vetevkami jsou nakupeny Schwannovy bunky, patri k obrazu motorickć plotónky privś zretelne nahromadśni jader (obr. 9.15). V termindlni axoplazmejsou cetne synapticke vezikuly, mitochondrie a dalsi synapticke struktury, vi-ditelne na urovni elektronmikroskopickć i v synapticke śterbine. K duleżitym enzymovym markerum motorickć plotenky patri specificka acetylcholinesteraza, ktera stępi uvolńovany neurotransmiter acetylcholin.

Nervosvalove \fetenko je óbaleno perineuralni po-chvou navazujici na obou zużenych koncich na peri-mysium skupiny svalovych vlaken (obr. 9.16). Tato tzv. intrafuzalni svalova vlakna predstavuji uvnitr vretón-ka system paralelne usporadany k mnohem silnej sim vlaknum extrafuzalnim. V ekvatorialnim useku vreten-ka, kde je potlaćeno i prićne pruhovani myofibril, jsou nahromadena jadra (jadrovy vak) intrafuzalnich vlaken a Schwannovy bunky se podileji na v)dvafeni pouzdra. Mezi nimi probihaji terminalni senzitmii nervova vlak-na, ktera spiralovite obtaćeji ekvatorialni useky a v jejich cytoplazmaticke membranę jsou iontove kanały citlive na mechanicke podnety. V pólovych usecich vretenka jsou motoricke plotenky s terminalnimi zakonćenimi eferentnich y-vlaken.