22008 skenování0096

112 Histologicky atlas

tramcu vlśknite slożky a individualne riiznć pojętnymi melanocyty, ktere dśvaji duhovce typicke zabarveni. Pfi pupilśmim okraji duhovky v teto vrstvć probihaji cirku-lśme uspofadane snopce hladkeho svalu, ktery se podili na zużovśni zomice (m. sphincterpupillae).

Uhel mezi duhovkou a rohovkou (angulus iridocor-nealiś) se składa z anastomozujicich tramcu kolagennich vlśken pokrytych endotelem (obr. 10.3). Soustava sterbin mezi tramci komunikuje jednak s pfedni komorou oćni, jednak s yenóznim kanałem Schlemmovym (sinus veno-sus sclerae). Tudy je diky transportu osmoticky aktiv-nich iontu odćerpavana tekutina komorovćho moku. Za duhovkou je ulożena ćoćka, od niż je oddelena zadni komorou oćni.

Ćoćka (lens crystallina): polohu a napeti (optickou mohutnost) ćoćky zajiśfuji vlśkna zśvćsnćho aparśtu (zonula ciliariś) slożeneho z fibrilinu jako u elastickych vlśken, ktery je yiditelny v elektronovem mikroskopu. Vlakna zśvesneho aparatu jsou zakotvena mezi yybćźky fasnatćho telesa a na opaćne strane se upinaji do pouzd-ra. Ćoćka je slożena z dlouhych, hranolovitych vlśken, kterś mezi sebe zapadaji vroubkovitymi okraji. Vlakna jsou premenene epitelove buńky, ktere ztratily jadro i ostatni organely. Na pfedni ploSe ćoćky jsou epitelovć buńky zachovany v blizkosti vrcholu (pólu ći osy) jako kubicke, smerem k ekvatoru se zyyśuji aż v buńky cy-lindricke (obr. 10.5). Jsou to buńky rezervni (kmenove) a predstayuji po cely żivot zdrój pro nova vlakna ćoćky. Na povrchu je ćoćka obalena pouzdrem (capsula lentis), ktere ma charakter silne bazalni membrany.

Prostor mezi rohovkou a duhovkou predstavuje pfedni komora oćni, prostor mezi duhovkou a ćoćkou zadni komora oćni vyplnene komorovou vodou.

Sklivec (corpus vitreum) vyplńuje oćni kouli a pritlaćuje sitnici k cevnatce. Je to polotekuta, viskózni, pruhledna, silne svetlo lamajici hmota, odpovidajici extracelulami substanci. Vyznaćuje se vysokym obsahem hyaluronanu, tedy i vody. V amorfiii substanci je zastoupena ridka sif kolagennich fibril, produkovanych hyalocyly, a vyskytuji se tu i ojedinele makrofagy.

Sitnice (retina) tvori vnitfni vrstvu oćni koule. Składa se ze dvou useku, z ćasti opticke a z ćasti ślepe. Obe v sebe prechazeji ve zvlnene linii zvane ora serrata. Ślepa ćast sitnice kryje i rasnate teleso a zadni plochu duhovky. Opticka ćast sitnice obsahuje primami smys-love buńky - tyćinky a ćipky (obr. 10.7). Składa se z deseti vrstev:

1. Pigmentove buńky tvofi vrstvu epitelovych bunek kubickeho tvaru s kulatymi jadry, kterć nasedaji na lamina vitrea cevnatky. Z nich vybihaji silne mikro-klky, do nichź jsou v zavislosti na osvćtleni z cyto-plazmy presouvana melaninova granula, a mezi nimi jsou ulożeny zevni segmenty svćtloćivych bunćk.

2. Ćive vybeżky tyćinek a ćipku, ktere maji povahu specializovanych rasinek s obsahem rhodopsinu a jodopsinu na specializovanych membranovych systómech, predstavuji druhou vrstvu.

3. Membrana limitans externa - je vrstvou slożenou z horizontalne rozśirenych zevnich końcu gliovych bunćk Mullerovych.

4. Zevni jadrova vrstva predstavuje perikarya zra-kovych bunćk - tyćinek a ćipku, predstavuj icich primami smyslovć buńky sitnice.

5. Zevni plexiformni vrstva je mistem, kde axony tyćinek a ćipku a dendrity bipolamich nervovych bunćk vytvafeji społu s yybeżky Mtillerovych glio-vych bunćk pleteń, v niż se uskutećńuji axodend-ritickć synapsę.

6. Vnitfni jadrova vrstva obsahuje perikarya bipolamich nervovych bunćk, kterś predstavuji dmhy neuron zrakove drńhy, społu s jńdry bunćk amak-rinnich a horizontalnich (s funkci interneuronu). M(illerovy buńky jsou specializovane astrocyty s dlouhymi yybeżky, ktere se horizontślnć vćtvi tćmćf ve vSech vrstvach sitnice. Apikalni a bazalni horizontalni y^bćżky se rozSifuji v plotenky, ktere składaj i obć hranićni gliove membrany.

7. Vnitrni plcxiformni vrstva je podobne jako pata vrstva mistem, kde se uskutećńuji synapticke kontakty axonu bipolamich nervov^ch bunćk s dendrity bunćk multipolśmich.

8. Vrstva gangliovych bunćk (ganglion retinae, gang-lion nervi optici) obsahuje perikarya multipolśmich nervovych bunćk jako tfeti neuron sitnice.

9. Vrstva nervov^ch vlśken je pfedposledni vrstvou. Ma vlaknity charakter, protoźe se sklśdś z axonu multipolśmich gangliovych bimek, ktere se sbihaji k papile zrakoveho nervu. Oporny system pro axony vytvśreji horizontślni yybeżky gliove slożky.

10. Membrana limitans interna je vrstvou, ktera uza-virś na ynilfni plose sitnici oproti sklivci. Sklśdś se opet z rozśirenych końcu horizontślnich yybeżku Mullerovych bunćk.

Pndatne organy oćnf

Vićko (palpebra) je na pfedni strane pokryto jemnou kużi, na hrane je doplneno fadou vlasovych folikulu s fasami. Pod kużi probihaji kruhovite uspofadane snopce pfićne pruhovaneho svalu musculus orbicularis oculi. Za pfićne pruhovanym svalem nśsleduje tuha vazivovś plotenka tarzślni (tarsus). V tarzślm plotence probihaji radiślne uspofadane rozvetvene mazove żlśzy Meibomo-vy. Jejich vyvody yyusfuji na okraji vićka. Do volneho okraje vićka dale usti apokrinni potni żlazky a drobne mazove żlazky Zeissovy, vazanć na folikuly fas. Na ynitfni strane vićko pokryva spojivka (obr. 10.12). Sklśdś se z tenke vrstvy neposunliyeho fidkeho kolagenniho vaziva, ktere je na povrchu pokryto vrstevnatym cylin-drickym epitelem. V epitelu se mohou vyskytovat ojedinele pohśrkove buńky. V koutcich je spojivka zfasena v zśhyby pokryte cylindrickymi buńkami s ćetnejśimi pohśrkovymi buńkami.

Slznś źlśza (glandula lacrimalis): laterślne pod homim okrajem orbity je ulożena slznś żlśza. Mś stavbu alveo-